Zobrazují se příspěvky se štítkemasinoterapie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemasinoterapie. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 23. srpna 2012

Malí džigitové

Tento titulek je možná trochu zavádějící. Správněji bych to měl nadepsat : "Dětské hry s oslíkem" anebo podobně. Ale chtěl bych zde popsat jeden šikovný kousek, který před pár týdny ukázala Malka sama od sebe:

Hráli si s ní dva malí kluci od sousedů. Typicky rozjivené městské děti: Jeden hyperaktivní, druhý zatížený TV + IT. Chtěli se vozit, ale nedokázali se sami na Malču vyškrábat. Trochu se báli a neuměli se ani soustředit na to co jsem jim říkal nebo ukazoval (jeden se vůbec nedíval, druhý mi řekl, že měl zrovna "výpadek paměti"). Řekl jsem jim, že když se budou snažit a trochu se s Malčou skamarádí, možná do konce prázdnin budou sami jezdit.


Situace se opakovala nějakou dobu, ale začali za zvířaty sami chodit a donášeli jim větvičky nebo jablka a pod. Ale nic se nezměnilo, chvilku s námi zůstali a pak je zase zaujalo něco jiného.

Co vidím za dalšich pár dnů? Malča se zrovna váli, kluci jdou za ní a ten odvážnější si na ni sednul. A Malča ho jako pírko zvedla! Překvapený kluk sice hned seskočil, ale zachvíli se za ní zase vydal a zkusil sám vyšplhat. Malka ho tentokrát strpěla a za chvíli se mu to povedlo. A pak už na ni postupně začali kluci sami, bez osedlání "jezdit jako džigitové", kdykoli jim to dovolila. Získali si její důvěru.


Dovoluji si ještě upozornit na další věc: V poměrně krátké době se značně změnilo chování obou chlapců, zklidnili se, vzrostlo jejich soustředění a snad i trochu jejich fyzické schopnosti. V důsledku přátelské ale vcelku nekompromisní povahy osličky se brzy naučili respektu a začli brát obě zvířata jako partnery. Snad se zde projevil kladný vliv asinoterapie. Skoro mi bylo líto, že se vracejí do města.


V nadpisu jsem použil málo obvyklý termín "džigit" jen shodou okolností z posledních týdnů. Uvědomuji si že mezi obyčejným jezdcem na koni a džigitem je nebetyčný rozdíl. Společné mají oba snad jen to, že u obou je potřebná vzájemná důvěra se svým koněm a oba se museli dopracovat ke svému umění krok za krokem.

Ale zatímco normálnímu jezdci postačí k příjemné a bezpečné projížďce dobře vycvičený kůň a pár základních lekcí, džigit pracuje se svým koněm v plné rychlosti, obtížných pozicích a ve volnosti, ve velikém stresu, před velkým množstvím lidí, dříve hlavně v boji! Vzájemná důvěra s koněm je tady pro člověka životně důležitá a též výcvik musí být mnohem důkladnější.

Vzpoměl jsem si zde na jeden příběh, který Swámidží mnohokrát vyprávěl na různých místech naší zeměkoule a stále jej připomíná: Taming the wild horses (můžete jej shlédnout na Youtube i s překladem). Poučení odsud plynoucí má docela universální platnost a může sloužit jako všeobecné vodítko pro mnoho různých jiných věcí. Zde jakoby přímo popisuje metodou Přirozené komunikace a nenásilného výcviku koní. Děkuji Swámidžímu a jeho duchovní linii, že mě v mém osobním učení s Malkou neomylně přivedl až sem, k džigitům :-)

Pokud se někdo zasměje nad tímto termínem u oslíků, nevadí. Ale moderní technika (mám na mysli video na internetu) mi doslova umožnila vidět, jakého mistrovství lze dosáhnout s těmito ušatými kamarády i při základním výcviku. Přímo mě nadchly v tomto směru ukázky výsledků práce Jiřího Bendy. Moc pěknou práci s koňmi ukazuje Zuzka Prokopová na EquiTV a často se sem vracím.

Děkuji Oldovi Novákovi za krásná instruktážní videa i trpělivou práci s odpověďmi v diskuzi k uvedeným tématům. Jeho způsob i škola je pro mě ze všech, co jsem na internetu navštívil, asi nejpřístupnější.  Děkuji všem průkopníkům i mnoha autorům za jejich práci v oboru Natural Horsemanshipu a předávání vědomostí dalším.

A konečně děkuji i paní Markétě z Ranče na Žarách, která je opravdický džigit, že neváhala ani vteřinu a poskytla nám, obyčejným "oslíkům" první praktické vysvětlení a názorné ukázky, jak postupovat ve výcviku při práci ze země.


středa 9. dubna 2008

Písnička "Louange à l'âne"

Zkouším tady přidat krátké video - písničku a fotografickou prezentaci - z loňského setkání francouzské asociace oslíkářů Mediane. Osel je po francouzsky Ane anebo taky Bourricot. Z názvu písně i obsahu fotek je zřejmé poslání těchto setkání: Poděkování, obdiv a úcta k těmto zvířatům. Zmíněná asociace se zabývá mnoha sociálními aspekty a vazbami které umožňují oslíci, především Asinoterapií.

Písničku zpívá Phillipe Forcioli, jeden z nejoblíbenějších současných umělců ve Francii, v našich hitparádách bohužel neznámý...

Video je ve větší kvalitě než na YouTube a k jeho okamžitému přehrání musí být dostatečně rychlé připojení k internetu, mi se to podařilo přehrát až offline, po nainstalování doplňku Firefoxu "Fast video download".

úterý 23. května 2006

K čemu je osel dobrý?

Lidé se mě často ptají: "K čemu je ti ten osel dobrý?" Většinou odpovídám, že ..,"pro práci a pro radost"...
Tady se pokusím tuto odpověď trochu rozebrat a zevšeobecnit:

Oslíci jsou výjimečná a magická stvoření mezi ostatními koňovitými. Pro svou dobráckou povahu, skromnost, odolnost a vytrvalost se uplatňují jako jako dobří společníci, ale i ochránci a hlídači stád menších zvířat.




Osel je chytrý a vynalézavý, rád "řeší" různé technické zábrany ve svůj prospěch. Když se mu něco nelíbí, prosadí si nakonec svou nebo to dá pořádně najevo. A když mu někdo ublíží, navždy si to zapamatuje. Je velký, silný a přitom i mírný. Může ho vést i dítě:

© Pavel Knebl: Putování pro nic - za nic, 1999


Osel je od nepaměti přítelem a spolehlivým pomocníkem člověka. Je to doloženo i v nejstarších písemnostech třeba z Egypta nebo Indie. Ve většině zemí světa je tak tomu až dodnes. Jenom v některých "průmyslových" zemích se na to jakoby zapomíná a počty těchto zvířat klesají. A to kvůli jiným společenským prioritám.

Byli to mj. právě oslíci, kteří lidem pomáhali uskutečňovat velkolepé projekty a z jejichž síly i utrpení byly položeny základy industrializace:

Bezpočet oslíků muselo dát své životy v nekonečných válkách.

Asi ne nadarmo používá symbol oslíka i Demokratická strana Spojených států amerických:


Osli jsou nejčastěji lidmi používání k přemísťování břemen, a to jak v zápřahu,

tak pouhým přenášením,


a to i v obtížných a málo přístupných místech terénech:

Není výjimkou, že malý oslík nese kromě velkého nákladu i svého člověka:

Myslím, že se ani nedá jednoduše vyjmenovat ve kterých oborech a při jakých činnostech mimo klasických zemědělských prací oslíci ještě vypomáhají.


V dnešní době se zdá, že - právě v těch nejvyspělejších zemích - se těžiště hlavních činností oslíků přesouvá i do dalších nových oborů a míst, kde by jsme tato zvířata až dosud vůbec nečekali, viz třeba některé sociální a zdravotní služby jako je asinoterapie:


Dobrým příkladem toho trendu jsou třeba "oslíkářské" aktivity ve Francii. V této zemi s bohatou historií a nepřerušenými tradicemi bývalo vždy mnoho oslíků, protože pracovali v zemědělství. Ale s rozvojem průmyslu jihc bylo stále méně, až někdy začátkem sedmdesátých let téměř úplně vymizeli.

Mnoho různých lidí a institucí se tehdy dalo dohromady, aby chovy oslíků zachránili a zároveň pro ně našli nové uplatnění. základní ideou bylo: Poskytnout oslíky turistům a celým rodinám pro dlouhé pěší výlety, aby nesli jejich zavazadla a vozili na hřbetě malé děti ....

Vše bylo třeba vybudovat téměř od počátku: V průběhu posledních 50 let bylo postupně obnoveno a označkováno množství starých zapomenutých stezek pro dlouhé túry a vycházky, včetně dalších potřeb pro turisty, takže dnes je možno s oslíkem doslova projít křížem krážem celou Francii včetně napojení do okolních evropských zemí a regionů.

Jak se ukázalo po letech, mělo to vče dohromady mnohem hlubší smysl a užitek pro celou společnost, protože se při tom objevily další navazující potřeby i možnosti...

Dnes je v celé Francii několik celonárodních organizací jako FNAM , FNAR , ADADA , AMAN , MEDIANE a další, zaměřených na různé aspekty práce a využití oslíků, a mj i síť více než 200 profesionálních jejich pronajímatelů v cestovním ruchu.

A tedy na základě poznatků získaných z literatury ale i z vlastní každodenní práce a kontaktu s mými kamarády Malkou a spol., si dovoluji výše uvedená zobecnění provést a potvrdit. Svou původní odpověď pro všechny další tazatele i zájemce o danou tématiku mohu jenom zopakovat, případně trochu doplnit:
..."pro práci, zdraví i pro radost"...

Poznámka: Pokud není výslovně uvedeno jinak, všechny obrázky a citace byly získány někde na internetu nebo v literatuře a není na ně žádný autorský nárok.