Včera jsme se vydali na procházku na Konvičkovou louku. Malka se cestou loudala trochu víc než obvykle. Nejprve "pokec" s koníky od sousedů : Ta malá je dvouměsíční Terinka, vzadu je její máma Karin a vedle její ochránce Juráš.
Cestou byla všude vynikající pastva, plno zajímavostí a kolemjdoucích, takže Malča zůstávala i pár set metrů pozadu. Bělka z toho byla dost nervozní, pořád ji musela čekat až k nejbližší zatáčce.
A pak zase honem běžet za námi. Tak alespoň na Konvičkách jsme si mohli na chvilku spokojeně posedět.
pondělí 16. září 2013
pondělí 26. srpna 2013
Setkání na Horečkách
Minulý týden jsme si zase jednou udělali procházku na Horečky, a to na předem domluvenou schůzku s dětmi z nedalekého "Letního dětského tábora u koní". Potkali jsme se v obnoveném amfiteátru u můstků.
Na chvilku jsme se přeměnili v pohádkové bytosti a pomohli dětem najít i podělit se o poklad.
Trochu jsme se tam porozlédli, popovídali a přešli na Rekovice ke zvoničce. Kdo z dětí chtěl, tak se chvilku bez sedla a otěží povozil na Malce za pomoci doprovodu. Pak už jsme se vydali zpátky domů chodníčkem kolem restaurace u Janíka. Ti odvážnější udělali první krůčky s Malčou téměř sami.
Myslím, že tato vycházka se nám povedla a každý si z ní odnesl domů něco dobrého.
Děkuji za to všem.
Na chvilku jsme se přeměnili v pohádkové bytosti a pomohli dětem najít i podělit se o poklad.
Trochu jsme se tam porozlédli, popovídali a přešli na Rekovice ke zvoničce. Kdo z dětí chtěl, tak se chvilku bez sedla a otěží povozil na Malce za pomoci doprovodu. Pak už jsme se vydali zpátky domů chodníčkem kolem restaurace u Janíka. Ti odvážnější udělali první krůčky s Malčou téměř sami.
Myslím, že tato vycházka se nám povedla a každý si z ní odnesl domů něco dobrého.
Děkuji za to všem.
pondělí 3. června 2013
Cirkus Berosini
Po delší době se tady u nás pod Horečkama zase objevil cirkus. Protože já jsem od malička jeho obdivovatelem a naše "oslí školka" má s ním taky cosi společného, tak jsem se tam byl podívat. Musím říct, že jeho představení bylo jakoby ušité přesně na mou míru.
Jedná se o malý rodinný cirkus, jakých ještě pár podobných jezdí i v dnešní době po světě. Myslím, že důstojně udržují živou tradicí po svých předcích. V tomto případě se jedná o principála Ferdinanda Berouska a jeho rodinu plus několik dalších spolupracovníků.
Těžištěm všech vystoupení je zábava pro děti a vystoupení se zvířaty. Ta nám zprostředkuje především Karolína Berousková a mnoho jejich zvířátek, od kachen a holubů až nádherného velikého koně...
Právě její vystoupení na něm mi úplně vzalo dech. Provádí v manéži vysokou jezdeckou školu a zároveň se záměrně nechává "vyrušovat" velkým štěkajícím hafanem. Tomu ze sedla udílí příkazy, ať jde pryč anebo ať se vrátí a provádí různě složité cviky, anebo se jenom proplétá ze všech stran tomu velkému koni pod nohama...
Bylo to pro mne jako zjevení, a hned bych se šel krásné Karolínky zeptat, jak toho všeho mohla docílit. Sám se s Malkou už celé roky snažím dobrovolně přejít nějaké ty hloupé překážky, jako kaluž vody, úzká lávka, nebo železniční přejezd a pořád nechce...A tady tato mladá dívka dovede už se svými svěřenci takové věci...
Ale včera jsem si listoval na hezkých webových stránkách cirkusu Berosini a našel jsem výstižnou odpověď na své otázky:
Jak se zvířata vše naučí, vysvětlil majitel cirkusu Berosini Ferdinand Berousek.
„Zvířátka se učí jenom na jídlo, za žrádlo udělají všechno. Neučíme je žádné těžké věci. Baví je to a to je důležité. Cvičíme je z devětadevadesáti procent sami. Když je to naučíte, víte, jakou mají povahu a jak budou reagovat,“ řekl Berousek s tím, že na stáří už zvířata nevystupují, ale jsou takzvaně v důchodu a žijí s nimi dál.
Přeloženo do terminologie Natural Horsemanshipu a metodiky Nenásilného výcviku je to pozitivní motivace zvířat, dobrovolnost, žádné násilí.
Děkuji, vážení a blízcí přátelé za toto vysvětlení. Myslím, že už se dál ptát nebudu a nemusím: Je to vše jen otázka trpělivosti, dobré vůle a discipliny.
Děláte krásné a užitečné umění pro lidi i zvířata. Vaše odměna je určitě v potlesku a zářicích dětských očích z obecenstva. Ale (aspoň zde ve Frenštátě) možná i poněkud trpká při konečném zúčtování počtu prodaných vstupenek, příjmů a všech výdajů, tak, aby taky zbylo něco na živobytí...
Děkuji za všechnu Vaši práci a nádherné, pro mne velice poučné představení. Přeji Vám všem dobré zdraví, hodně radosti, spokojenosti a prosperity. Hodně šťastných cest a návratů po celém světě, hodně předané pozitivní energie Vašemu obecenstvu.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)