Je nás víc

Letošní zima byla obtížná. Malča si zranila spěnku a schází ji Bělka. Museli jsme zimu přečkat v otevřené stáji. Ale občas k nám začala docházet kočka, tak přece jen byla nějaká společnost. Malka ji však odháněla.

Jednoho dne koncem dubna se tady někde narodilo kotě, malinké a slepé:

Pár dní jej tady pod lávkou krmila, ale jak přišly deště, zmizela někam i s ním. Teprve po pár týdnech jsem docela náhodou zjistil, že přečkávají dobře ukryti nahoře v přístřešku za stájí. Na pár dní se pak zabydleli v původní stáji.

Po dalším týdnu kotě už vidí, ale je velice nemotorné. Učí se všelijak proplétat tím labyrintem věcí a harampádí. Umí už vylézt na práh a pořád se učí dalším kouskům.

Našlo si místečko na seně u Malky. A ta jej kupodivu strpí.

Kočka právě ulovila myš. Pomáhá Malému poznávat nová místa současně ho učí lovit.

Malce už společnost koček nevadí, naopak opatrně uždibuje seno, aby Malého nepřišlápla. Ale ten na ni též dává pozor :-)

Od té doby jsou tu s námi. Je nás víc. Všichni se navzájem učíme. Vítej léto!

Vzpomínám na Bělunku. Čhomolungma - Bohyně Matka Země. Tobě vše podléhá. Děkuji Ti za všechny vzácné chvilky života a obětuji trošku mléka.