pondělí 3. června 2013

Cirkus Berosini


Po delší době se tady u nás pod Horečkama zase objevil cirkus. Protože já jsem od malička jeho obdivovatelem a naše "oslí školka" má s ním taky cosi společného, tak jsem se tam byl podívat. Musím říct, že jeho představení bylo jakoby ušité přesně na mou míru.

Jedná se o malý rodinný cirkus, jakých ještě pár podobných jezdí i v dnešní době po světě. Myslím, že důstojně udržují živou tradicí po svých předcích. V tomto případě se jedná o principála Ferdinanda Berouska a jeho rodinu plus několik dalších spolupracovníků.

Těžištěm všech vystoupení je zábava pro děti a vystoupení se zvířaty. Ta nám zprostředkuje především Karolína Berousková a mnoho jejich zvířátek, od kachen a holubů až nádherného velikého koně...

Právě její vystoupení na něm mi úplně vzalo dech. Provádí v manéži vysokou jezdeckou školu a zároveň se záměrně nechává "vyrušovat" velkým štěkajícím hafanem. Tomu ze sedla udílí příkazy, ať jde pryč anebo ať se vrátí a provádí různě složité cviky, anebo se jenom proplétá ze všech stran tomu velkému koni pod nohama...


Bylo to pro mne jako zjevení, a hned bych se šel krásné Karolínky zeptat, jak toho všeho mohla docílit. Sám se s Malkou už celé roky snažím dobrovolně přejít nějaké ty hloupé překážky, jako kaluž vody, úzká lávka, nebo železniční přejezd a pořád nechce...A tady tato mladá dívka dovede už se svými svěřenci takové věci...

Ale včera jsem si listoval na hezkých webových stránkách cirkusu Berosini a našel jsem výstižnou odpověď na své otázky:

Jak se zvířata vše naučí, vysvětlil majitel cirkusu Berosini Ferdinand Berousek.
„Zvířátka se učí jenom na jídlo, za žrádlo udělají všechno. Neučíme je žádné těžké věci. Baví je to a to je důležité. Cvičíme je z devětadevadesáti procent sami. Když je to naučíte, víte, jakou mají povahu a jak budou reagovat,“ řekl Berousek s tím, že na stáří už zvířata nevystupují, ale jsou takzvaně v důchodu a žijí s nimi dál.

Přeloženo do terminologie Natural Horsemanshipu a metodiky Nenásilného výcviku je to pozitivní motivace zvířat, dobrovolnost, žádné násilí. 
Děkuji, vážení a blízcí přátelé za toto vysvětlení. Myslím, že už se dál ptát nebudu a nemusím: Je to vše jen otázka trpělivosti, dobré vůle a discipliny. 

Děláte krásné a užitečné umění pro lidi i zvířata. Vaše odměna je určitě v potlesku a zářicích dětských očích z obecenstva. Ale (aspoň zde ve Frenštátě) možná i poněkud trpká při konečném zúčtování počtu prodaných vstupenek, příjmů a všech výdajů, tak, aby taky zbylo něco na živobytí...

Děkuji za všechnu Vaši práci a nádherné, pro mne velice poučné představení. Přeji Vám všem dobré zdraví, hodně radosti, spokojenosti a prosperity. Hodně šťastných cest a návratů po celém světě, hodně předané pozitivní energie Vašemu obecenstvu.

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

hlavne ziadne nasilie.......bolo by to fajn kazdy zivvy tvor citi boles a lasku i on pri bitke ma slzu v oku a preziva to svojim sposobob......a boly ho srdce preco ma biju ked ich milujem.... tomu ten tvor nechape......