čtvrtek 15. června 2006

Boj o krmítko

Astronomické léto sice ještě nezačlo, ale sluníčko se již blíží ke svému zenitu a v přírodě je hojnost a nadbytek dobré pastvy. Taky tady pod Horečkou, dole u potůčku je nádherná vysoká "modrá" tráva s velkými šťavnatými klasy. A stále tam ještě vyrůstají další a další divotvorné byliny. Naše dvě děvčata je mají rády a tak se tam většinou večer cestou domů na chvilku stavíme. Vracejí se s bříšky pořádně nacpanými.



Přes noc většinou jen odpočívají a přežvykují, vystačí jim jen jeden košík sena. Při odpočinku si Bělka obvykle vyskočí na ponk a tam leží, Malka se jen tu a tam na chvilku natáhne na různých místech v přední nebo zadní polovině stáje.

Ale asi v důsledku přebytku energie se začly ve chlévě dít věci: Jedno ráno po mém příchodu si leží Malka před krmítkem a vůbec se nezvedá, ani když chodím okolo. Už jsem vše poklidil a ona pořád nevstává. Začal jsem mít strach jestli ji něco není. S vypětím všech sil se mi ji podařilo pomoci zvednout a hned jsme se šli projít ven. Nepozoroval jsem přitom žádné změny v jejím chování...Vše se to opakovalo ještě 2 až 3 dny, až jsem si uvědomil, že se ji pokouším zvedat, když si naprosto spokojené odpočívá :-)

Kterýsi další den ráno se mi zase zdála Bělka nějaká nervozní. Při odchodu na pastvu začala dorážet na Malku, tak že ji ze zadu drcala do zadních nohou nízko u kopýtek. Malka na to vždy uskočila a lehkým náznakem se snažila Bělku kopnout. To pokračovalo po celou cestu, opakovalo se i na pastvě i cestou zpátky domů. Malka jako obvykle většinou trpělivě ustoupila.

A následující ráno vidím před krmítkem po celé délce roztaženou Bělku, jen si tam leží, a ta druhá jen nakukuje ze zadního oddělení. Ale kdykoli se Malka snažila přiblížit, okamžitě vstala a zahnala ji zpátky. Zkrátka Bělka si teď vydobyla strategické místo před krmítkem (kde je i sůl a voda) i když sama nic z toho nepotřebuje. To se pak opakovalo v takové rychlosti a razanci, že jsem začal mít obavy o jejich bezpečnost a raději jsem je začal oddělovat.



Netrvalo to dlouho. Asi po dvou dnech se Malka zase mohla vrátit ke krmítku a Bělka už si zase hoví na ponku u krmítka...To se mi ale do fotky nevešlo, hned se naskytla ještě další kombinace :-)


Žádné komentáře: