Tady se pokusím tuto odpověď trochu rozebrat a zevšeobecnit:
Oslíci jsou výjimečná a magická stvoření mezi ostatními koňovitými. Pro svou dobráckou povahu, skromnost, odolnost a vytrvalost se uplatňují jako jako dobří společníci, ale i ochránci a hlídači stád menších zvířat.
Osel je chytrý a vynalézavý, rád "řeší" různé technické zábrany ve svůj prospěch. Když se mu něco nelíbí, prosadí si nakonec svou nebo to dá pořádně najevo. A když mu někdo ublíží, navždy si to zapamatuje. Je velký, silný a přitom i mírný. Může ho vést i dítě:
© Pavel Knebl: Putování pro nic - za nic, 1999
Osel je od nepaměti přítelem a spolehlivým pomocníkem člověka. Je to doloženo i v nejstarších písemnostech třeba z Egypta nebo Indie. Ve většině zemí světa je tak tomu až dodnes. Jenom v některých "průmyslových" zemích se na to jakoby zapomíná a počty těchto zvířat klesají. A to kvůli jiným společenským prioritám.
Byli to mj. právě oslíci, kteří lidem pomáhali uskutečňovat velkolepé projekty a z jejichž síly i utrpení byly položeny základy industrializace:
Bezpočet oslíků muselo dát své životy v nekonečných válkách.
Asi ne nadarmo používá symbol oslíka i Demokratická strana Spojených států amerických:
Osli jsou nejčastěji lidmi používání k přemísťování břemen, a to jak v zápřahu,
tak pouhým přenášením,
a to i v obtížných a málo přístupných místech terénech:
Není výjimkou, že malý oslík nese kromě velkého nákladu i svého člověka:
Myslím, že se ani nedá jednoduše vyjmenovat ve kterých oborech a při jakých činnostech mimo klasických zemědělských prací oslíci ještě vypomáhají.
V dnešní době se zdá, že - právě v těch nejvyspělejších zemích - se těžiště hlavních činností oslíků přesouvá i do dalších nových oborů a míst, kde by jsme tato zvířata až dosud vůbec nečekali, viz třeba některé sociální a zdravotní služby jako je asinoterapie:
Dobrým příkladem toho trendu jsou třeba "oslíkářské" aktivity ve Francii. V této zemi s bohatou historií a nepřerušenými tradicemi bývalo vždy mnoho oslíků, protože pracovali v zemědělství. Ale s rozvojem průmyslu jihc bylo stále méně, až někdy začátkem sedmdesátých let téměř úplně vymizeli.
Mnoho různých lidí a institucí se tehdy dalo dohromady, aby chovy oslíků zachránili a zároveň pro ně našli nové uplatnění. základní ideou bylo: Poskytnout oslíky turistům a celým rodinám pro dlouhé pěší výlety, aby nesli jejich zavazadla a vozili na hřbetě malé děti ....
Vše bylo třeba vybudovat téměř od počátku: V průběhu posledních 50 let bylo postupně obnoveno a označkováno množství starých zapomenutých stezek pro dlouhé túry a vycházky, včetně dalších potřeb pro turisty, takže dnes je možno s oslíkem doslova projít křížem krážem celou Francii včetně napojení do okolních evropských zemí a regionů.
Jak se ukázalo po letech, mělo to vče dohromady mnohem hlubší smysl a užitek pro celou společnost, protože se při tom objevily další navazující potřeby i možnosti...
Dnes je v celé Francii několik celonárodních organizací jako FNAM , FNAR , ADADA , AMAN , MEDIANE a další, zaměřených na různé aspekty práce a využití oslíků, a mj i síť více než 200 profesionálních jejich pronajímatelů v cestovním ruchu.
A tedy na základě poznatků získaných z literatury ale i z vlastní každodenní práce a kontaktu s mými kamarády Malkou a spol., si dovoluji výše uvedená zobecnění provést a potvrdit. Svou původní odpověď pro všechny další tazatele i zájemce o danou tématiku mohu jenom zopakovat, případně trochu doplnit:
..."pro práci, zdraví i pro radost"...
Poznámka: Pokud není výslovně uvedeno jinak, všechny obrázky a citace byly získány někde na internetu nebo v literatuře a není na ně žádný autorský nárok.
